neděle 13. ledna 2013

30 Day book challenge / Kniha, která tě děsí

Takže kniha, co mě děsí, a nedá mi spát?

Název: Horory na dobrou noc
Autor: Anthony Horowitz
Anotace: Příběhy jsou primárně určeny pro mládež, ale pochutnají si na nich i dospělí kvůli sugestivní atmosféře, typicky anglickému černému humoru a četným citacím nebo variacím klasických témat. Ty představují jakousi žánrovou třešničku na dortu, a už proto by neměla tato sbírka chybět v knihovně žádného milovníka hororu.
Varování: Nevhodné pro osoby úzkostlivé či se slabými nervy. 
Vstupte do temného a děsivého světa Horowitzových hororů a očekávejte nečekané!
Je to svět, kde vše vypadá celkem normálně. Ale hned za nejbližším rohem číhá leccos tajemného, zlověstného a skutečné hrůzného. Jako zdánlivě obyčejný fotoaparát ukrývající zlé síly, cesta domů autobusem, jenž zahne do nejhorší noční můry, a záhadná počítačová hra, kterou by nikdo nehrál..., kdyby znal její pravidla! Každá z povídek v sobě ukrývá šokující jádro...
Horory na dobrou noc jsou působivou sbírkou děsivých příběhů od uznávaného autora a televizního scenáristy Anthonyho Horowitze.
Vzdor názvu si rozhodně tuto knihu neberte s sebou do postele...
Anthony Horowitz vyrostl na hororových příbězích a již od dětství miloval vše pochmurné a děsivé. To mu již zůstalo. Říká: „Myslím si, že horory má rád každý. Ne nutně právě mrtvá těla a kapající krev, ale stíny, které leží těsně za hranicemi našeho vidění, tajemství ukrytá za zavřenými dveřmi.“ Mnoho z jeho povídek v této knize je inspirováno běžnými každodenními předměty. Fotoaparátem. Vanou. Počítačem. Ale každému z nich dal autor něco navíc, aby nám připomněl, že dokonce i v bezpečném a předvídatelném světě je vždy nablízku něco děsivého a nečekaného.

Proč?
Fajn, horory nemusím jako filmy, ale horory v knížkách? To je mnohokrát horší. Sice se nemůžu leknout jako při nějaké scéně, na kterou se dívám, ale za to si scény živě představuji, a pak se mi o nich někdy i zdá. Je to fakt hrůza. Já jsem přírodní strašpytel! :D Já jsem tu knížku vlastně ani nečetla, dostala ji moje sestra k minulým Vánocům. No a dokážete si představit konec. Ona mi to předčítala a vyprávěla,c o se děje v jaké scéně. Brrr..:D

2 komentáře:

  1. :D Docela bych si to přečetla. Ale je pravda, že bych se nejspíš hodně bála. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si to ani nějak číst nechci.. nemám to zapotřebí :D

      Vymazat